Velikonoční akce

Účastníci: Beky, Beny, Deni, Gog, Heri, James, Kadli, Krýša, Kubula, Majda, Míra, Munzík, Pasťa, Pitris, Poky, Rosi, Šindel, Sony

Pátek 3.4.2015

Akce byla opravdu záhadná již od prvních okamžiků. Počátkem bylo, že vlak, který jsme netrpělivě očekávali měl 20 minut zpoždění, a tak jsme si trošku prodloužili čekání v nádražní hale. Další vlaky však bohužel jely na čas, takže jsme si postáli i v Brně na peronu. Zato ve Skalici nad Svitavou jsme si dali běh s batohem přes železniční nadchod, abychom mísní vláček stihli.

Zjistili jsme, že Boskovice jsou (alespoň po tmě) velmi zajímavé městečko a dorazili až do pionýrské ubikace. Zde přišlo pro účastníky věku 12-17 (cca) velice příjemné překvapení: WiFi. Ve chvíli, kdy (jsme) se odtrhli od obrazovek, nacpali jsme do sebe chuťovky od maminek, tatínků, babiček, dědečků, kamarádů nebo milých prodavaček a strávili večer hrou Podlaha je žhavá láva (název vypovídá za pravidla), spojenou s hrami Ubohá malá kočička (kdo nezná, má smůlu) a Čelovka (často používán jiný název, ale papír na hlavě s postavou je společný). Někdy v této době nám Rosi rozdal "role v příběhu", který celou akci provázel.

To nám vydrželo až do chil, kdy jsme se rozutekli do patrových postýlek, jednopatrových postýlek nebo na gauč a sladce jsme usnuli.

Pasťa

Sobota 4.4.2015

V sobotu po ránu, hned po vynikající snídani jsme se vydali na celodenní výlet. Po spoustě zahraných her a několikrát zpaměti přeříkaném videu o Illuminátech se dostáváme k jádru věci. Každá z postav měla svůj vlastní úkol, o kterém ale nikdo jiný nevěděl -> vznikl nám tu krásný LARP, který jsme si opravdu užili :D. Vyvrcholením všeho byla hra, při které nám náš panovník umírá a my zjištujeme, kdo byl pachatelem... Po návratu nás čekala večeře, nějaké hry kolem (ne příliš) kulatého stolu a pak už šupity do Hajan... Dobrou noc ;)

PS: Tuto kroniku jsem se rozhodl napsat až 5. 12. 2015 na den 3.4. téhož roku, tudíž se omlouvám za všechno, na co jsem opoměl (a bylo toho určitě dost). To víte, svědomí mě žralo a ta červená jednička (co bych za ni dal ve škole) v pravo nahoře je fakt smutná. Jinak děkuji Rosimu za perfektně zorganizovaný příběh, protože mi utkvěl v mé děravé paměti až doteď a pamatuji si, že jsem si ho pekelně užil 3:-)

PPS: Umím to nazpaměť až doteď :D

Sony

Neděle 5.4.2015

Po ránu na naše zubožená a unavená těla čekala nemilá zpráva: Rozcvička (kdo nezná, brzy pozná) a to ne ledajaká. Rozcvičku nám připravili přímo James s Benim. Doběhli jsem až na místní fotbalové hřiště, kde jsme se protáhli a využili místní volně ležící míč ke hře na Jelena (vybíjení "dobrovolníka" v kruhu).

Na snídani nám posloužily housky z místního Tesca, paštiky z místního Lidlu a Tradiční pomazánkové neznámého původu. Poté, co se vedoucí shodli, že jsou příliš líní na to, aby někdo z nich zašel pro další jídlo a vytvořil tak akci obžersví, oblékli jsme se všichni a vyrazili k místnímu hradu.

Hrad, jak už to bývá, byl na kopci a jednalo se spíše o zachovalou a udržovanou zříceninu. To ovšem rozhodně nebránilo místním domorodcům vybírat zde vstupné. Vnitřek hradu byl však velmi hezký a inspirující, a proto jsme si na nádvoří, v obytných a správních místnostech a sklepeních zahráli Na schovávanou (kdo nezná, dělá si srandu). To ovšem nikomu ke spotřebování energie nestačilo, a tak jsme se rozdělili na dvě skupiny a vhlásili Přestřelku (bez zbraní, ale hluk byl stejný) s úkolem "Co nejvíc zatlačit druhý tým". Někteří (Soník) sice do poloviny hry úplně nepobrali pravidla, ale zážitek to byl určitě velmi silný. (Nejen pro nás, ale i pro ostaní návštěvníky.) Žádná pověřená osoba nás naštěstí nevykázala, a tak jsme z hradu odešli spořádaně a klidně.

Následovala cesta z5, ale protože jsme měli dost času, vzali jsme to přes místní kopce a centrum městečka. Největší zájem zde vzbudil obchod s hračkami, který měl ve výkladní skříni Lego.

Na oběd jsme si dali těstoviny s omáčkou. (Nejsem si úplně jistý, ale velice se podobala omáčce z předchozí večeře…) Plni nové energie a omáčky jsme zbalili svá zavazadla a vyšli ven, házet si s Benyho freesbee, kterému se nic nestalo. Gogo zde zahájil svou obchodní kariéru, když rozprodal věci na odnešení do klubovny a na jídlo do vlaku za sušenky a perník. Poté jsme se již odebrali na ndraží a nasedli do vlaku.

Z vlaků neměl zpoždění žádný, ale na cestě z Brna do Žďátu jsme si dali výbornou brzkou večeři, složenou z paštik a Tradičního pomazánkového na chlebu. Doma ve velkoměstě nás přivítala Katysh a Míra nás rozpustil domů.

PS: Hádej, na čo myslím?

Áno, správně. Myslím na tuju.

Pasťa

< Zpět do kronik | Galerie Fotek

• Odkazy na webu:
• Jak sbalit batoh
• Stopy
• Kurz jízdní řády
• Kurz mapy

• Odkazy na netu:
• Duhový zpěvník
• Jízdní řády
• Žďár nad Sázavou
• Google