VĚŽOVÁ A ZMRZLINOVÁ PŘIBY

MÍRA
EMYŠ
 

30.6.2005

…Psal se rok již dávno minulý a tento příběh se odehrál za jednou řekou a devíti skalami v jednom malém městečku, které bylo v hlubokých lesích….
hlavními postavami příběhu byla parta relativně mladých dobrodruhů…
jednoho dne se opět rozhodli, že prozkoumají další místa ve svém kraji. Vše, co potřebovali, byl seznam majetných lidí, kteří vlastnili nějakou půdu v okolí města - ňákejch pár arů půdy - a další věc, kterou potřebovali, byla mapa, jenže ten den byl nějakej divnej…v dnešní době se tomu myslím říká výzo nebo tak nějak…většina dobrodruhů dostala podivný papír, některým se líbil víc a některým míň, ale to je zas jiný příběh, tak zpět...sraz měla parta u převozníků, vše se zdálo býti oukej, přišli všichni a nálada byla skvělá, ale ve vzduchu něco viselo…možná, že to byl ten velký Gogův článek v nejčtenějším deníku…jeden dobrodruh si náhle vzpomněl!..seznam lidí zapomněl a ouha, a proto vyslal rychlého holuba, aby zjistil jména těch majetných lidí, holub nezklamal, mohlo se vyrazit, ale v tom si další dobrodruh vzpomněl na mapu a bylo zle, tak si sundal tornu a upaloval ke své chatrči, zdálo se to býti dobrý, pelášil, co mu nohy stačily, i ostatní mu pomáhali a zdržovali převozníky, co to jen šlo, ale ti byli v tento moment neúprosní, tak jsme poklidně naskočili do vozu…o fous…a odjížděli, ale ten zapomnětlivý dobrodruh to bohužel…o další fous…nestihl a musel vyčkat na dalšího převozníka, jel mu za hodinu času, ostatní pelášili dál do města obehnanými hradbami a s věží, dorazili do toho města a šli prozkoumávat území, v tom jim přišel rychloholub od zapomnětlivého dobrodruha, že má tornu u nás a v ní má zlaťáky a převozníci jsou neúprosní…v té době kredity nebyly, škoda…takže dobrodruh zapomnětlivý zůstal ve své chatrči…tím jeho příběh pro tuto chvíli končí…ostatní šli do města, zrovna se tam konaly trhy a byl tam cukrář a pekař a masák a drogista…jako lékárník-nebo ten, jak prodává mýdla, šampóny, tak ten…dobrodruzi nakoupili a ochutnali, ale v tom nejlepším do města vtrhli bojovníci, kterým velel jeden chlápek, kterej neměl jedno oko a tak se museli ukrýti na věž, až tam vylezli, tak spálili schodiště, aby na ně bojovníci nemohli, ve zvonici našli skorostarostu města, řekl jim o všech tajích a skrýších věže a tak dobrodruzi mohli uprchnout z města a doběhnout a dojít za převozníkem, aby je odvezl zpět, bylo to napínavé a vzrušující a tak se dobrodruzi rozhodli, že to musí v jedné krčmě zapít černým mokem, tak mohli v klidu v krčmě poklábosit o tom velkém dobrodružství a zavzpomínat, ve svém městě se setkali se zapomnětlivým, dal jim mapu a optal se co a jak, tím tento příběh končí a jestli budou pořád prozkoumávat tak budou žít pořád!...                             -johny-

Tak se dobře podívejte, to je cíl naší cesty

Vlevo  je úřad za za ním je slíbená cukrárna...

To by nebylo ani vysvědčení - bez zmrzliny!