=krmení velboudů 27.12.2006=

Netradičně jsme se sešli, představte si u PC na nádraží. Nikdo by nečekal, že to bude zrovna tam. Nejdřív to vypadalo, že na akcičku pojedeme jen v šesti. Ale nakonec jsme to dotáhly na úctihodné množství. Tolik lidišek už na akci dlouho nebylo. Big vzpomínal :). Deset statečných se vydalo na cestu k tuberkulóze nebo jinak řečeno k velbloudům:). Big, Czernítko (boss akce), Zlesi, Johny, Rosi, Tomcat, Beny, Poky, Puma a to nejlepčí na konec : Já :D! Czernítko hned na začátku ukázal, jak to má bezvadně promyšlený. Tak teď běžte najít kdy a odkud jede autobus do Sněžného....A sakra, jaksi nic. Big našel hned lepší řešení. Pojede se do Nového Města, pak pěkně pěcha. Stejně by nám všem bylo z autobusu špatně. Hnedka tak po ránu :). Autobusem se linula Zlesiho historka o tom jak jednou v noci potkal Rosiho obklopenýho holkama.Nebo jak holky vybírají auto atd:). A tak začala další super akcička. Johny s Pokym probírali zvracení a já s Bigem jsme radši mlčeli.Seděli jsme totiž před nimi a neradi bychom schytali hned první várku :). Vystoupili jsme z busu a zapadli asi 30 cm do sněhu.Mrzlo ako když praští. Po pár krocích nemůžeme ani chodit.Takovou zimu jste ještě nezažili.Ba ne...Sice sem takovou zimu ještě nezažila, ale vůbec tu není sníh a je jenom -4 stupně. Vystoupili jsme na chodník bez sněhu a ještě svítilo slunko.Úplná zima no.Vyrážíme na cestu. A bude to dlouhá kopcovitá cesta.Plná poznámek na Katyshku(umím zpracovávat i obrázky i zvuk dohromady:)!!!! ) První přestávečka byla na skaličce.No na takovým tom...Velkým šutru:). Tomcatovi to nedalo a musel si na něj vylézt. Ono to totiž vůůůbec neklouzalo:). Poky nemohl být pozadu, ale ten to naštěstí v půlce vzdal. Udělala jsem asi 50 fotek pózujícího Pokyho(2) na skále a Tomcat si už spokojeně fotil panoraaama. My se dole docela nudili a čekali, kdy už konečně spadne, aby bylo alespoň jedno zajímavější foto. Někdo prohodil, že by jeho tělo mohlo spatnou do tvaru duha. To by bylo super PFko:). Czernítko vytáhl z baťohu balónek. Nafoukl ho a už se pinkalo.Jenže hromotluk Beny ho chudáčka upustil na zem a tam ho prasknul. Bylo po srandě. Tomcat leze ze skály, Johny se plazí po větvičkách stromečku. Všechno dopadlo dobře a Tomcat stojí na normal zemi:). Poslední foto pro maminku nebylo ani potřeba. Mohlo se ťapkat dál. Krajinka samej kopec.To by se lyžovalo.Na zemi však leží občas malej poprašek sněhu a na stromech rampouchy , jinovatka. Na silnici už nás to nebavilo.Zahnuli jsme na políčko. Bylo zmrzlé a na botky se nám nic nelepilo. Na ztuhlé trávě se objevili stopy od auta. Zlesiho to jistě velmi zaujalo a řekl: „ Hele tady jelo dvoustopí auto.“ Všichni dostali výtlem. To je super, že Zlesík pozná, že autíčko má dvě stopy.Chtěl se z toho nějak vykroutit .Dělal v prostřed další čáru a říkal,že tak by vypadal třeba verolex :). Ale stejně se všichni smály. Czeríkto vyndal z baťohu další balónek. Rozdělili jsme si čísla a pinkali si.Hlavou,rukou,nohou a nosem. Už se to nedalo stíhat a ukázalo se, že někdo má nos na noze, tak to Czernítko ukončil, abychom se nezdržovali. Spěchali jsme na Buchťák(já o tom kopci v životě neslyšela a tuplem sem nevěděla na co je tam ta věž:) ) Asi dva kiláčky před vrcholem si plníme bříška obědem. Každý měl své jídlo a Czernítko do nás ještě cpal perníčky ožužlaný a okousaný od Adélky( jeho “rozkošnýho a hodnýho“ pejska:) )Byl 27. prosinec a my leželi na travnaté louce jenom v tričkách a opalovali jsme se na “zimním“ sluníčku. Musím ještě dodat rozhovor Tomcata a Rosiho- Rosi povídal něco o kameře.A Tomcat mu povídá: „ Na co kameru?Jako na kamerování??“ Né asi na jídlo Tomcate:) .Zlesi na to řekl,že je to určo tou nadmořskou výškou.Nejdřív on a teď i Tomcat:). Bříška jsou plný a vyrážíme směr vrchol.Les už prosvítal a to znamenalo, že je blízko. Před námi se vynořila věž s veeeelkým balónem:)! Teď my bylo teprv řečeno, že půjdeme nahoru. Jen pohledem se mi už dělalo špatně. Už taky vím na co tam ta věž je. Přečetla sem si to na cedulce:). ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU:), kdyby ste to náááhodou taky nevěděli. Čekal nás výstup na horu. Schody byly děraví. To nesnáším.Viděla jsem na zem. Ale přežili jsme to všicí. Byl tam nádhernej výhled.Dokonce až na Krkonoše. Prej. A ten obrovskej jakoby míč tam nebyl proti sedání ptáku, ale pokud sem dobře slyšela chránil přístroje..třeba před blesky:). Po žebříku jsme slezli do budovy. Pán začal ukazovat něco na počítači, ale mluvil tak potichu, že sem ho slyšela jen občas. Ale vím,že na tom počítači lítaly letadla..Jako ne,že by lítali na něm, ale bylo vidět, kde v ČR zrovna letí letadlo:). Čekají nás ještě velbloudíci, a tak opouštíme vež. Doslechli jsme se, že velbloudi nejsou vůbec zdraví... Ale to přece nikomu nefadí :D. Big nám ale řekl, ať si dáme ruce do kapes a nedejcháme. To bychom se tam udusili:). Přišli jsme na místo. Před námi stáli tři velbloudi. Tonda jedinej chlap nesnáší červenou.Jako na potvoru sem měla červenou bundu i kalhoty. Nepomohla bych si ani kdybych si sundala bundu. Byla sem prostě celá v červeným:). Tak sem se k ohradě moc nepřibližovala. Přece jenom su srábek:). Pán nám něco povykládal. Hlavně dodal, že jsou zdraví a neplivaj. V zápětí na Johnyho něco přilítlo:D:D. Takže flušou a to znamená, že sou ají nemocný :D. Ještě jsme viděli kozy a berany ,koně a a a slepičky a kohouta!! Prostě hafec zviřátek:). K Johnymu se po cestě do Sněžného nechtěl nikdo přiblížit. Hlavně Zlesi. Johny na něj schválně šahal. Ale Zlesíkovi to najednou nevadilo.Říkal, že se mu to už stejně vsáklo do pokožky. Vedle cesty stál takovej přístřešek. Bezva místo na živej betlémek. Ale nemají Máňu (Marii). Tak jsem se objetovala:). Zlesi se mi smál. No nafotilo se pár foteček a šlo se na papů. Czernítko má narozky. Popřáli jsme mu a dali super dáreček:). Takovou mňamku. Polívčičky byly mooc dobrý. Teda alespoň mě chutnala. Kulajda:). Někdo ani nedopil kofolu( konkrétně já a Puma:) ) museli jsme valit na autobus. Tam většina lidišek prohlížela fotečky a jelo se domů. Akce to byla suprová a pořádně jsme se vyřádili.

Katysh:)

[gogo 2006]