MAFIÁNSKÁ MISE V CHICAGU
13. - 15.3.2009

Pátek 13.3.
Ve čtvrtek jsme se dostali domů popadli bágli a ve čtyři hodiny jsme byly na nádraží celí naťešení na skvělou mafiánskou akci. Na nástupišti jsme si vyslechli fakt strašidelném příběh o mafiánovi Luckym. Po příběhu nás Vency rozdělila do 4 mafiánských rodin. Potom jmse nastoupili do vlaku a tradá do Šlapanic. Ve vlaku jsme hráli hru s obrázky od Katysh. Spočívala v tom že jsme k obrázkům měli vymyslet vtipné komentáře. Hra byla super a hodně jsme se při ní nasmáli. Po příjezdu do Šlapanic jsme vyrazili do Skautské klubovny. Klubovna byla velká se super dvoupatrovou. Po zdárném vybalení a nasycení jsem šli ven na Benyho super hru. Po dlouhém hledání jsme naši malý parčík, kde jsme si ji mohli zahrát. Po parčíku byly rozmístěny předměty a my jsme si je museli zapamatovat. Aby to nebylo lehké zvolili se policisté, kteří nás chytali. Hra byla super a procvičili jsme si u ní jak mozek tak nohy. Po návratu jsem si zahráli večerní hry s Mírou a Pokym. Hráli jsme seznamovačku, kdo dřív řekne protivníkovo jméno. Pak zlodějskou ruku spočívajíci v tom, že jste museli protáhnou ruku smyčkou dřív, než se stáhla. Skvělou hru souboj mafiánů, kde jse museli sa zavřenýma očima sejmout protivník ručníkem. Nakonec drsnou hru prohibice. 2 týmy soupeřili v tom, kdo naplní kbelík více vodou z vodovodu. Voda se přenášela pusou. Pak Míra vyhlásil soutež, že kdo tu vodu vypije dostane 700 dolarů. Pár jedinců se našli a pro svoji rodinu vydělali 700 dolarů (velice hrdinský čin). Nakonec všichni borci tu vodu strávili bez nehod a mohlo se začít zpívat. Po zpěvu se vyčistili zuby a šlo se do hajan. To by byl konec čtvrtka a ja bych chtěl poděkovat Gogovi a Vency za skvělou akci. Pak bych chtěl poděkovat taky vedoucím za skvělé hry a že to s námi dětmi vydrželi (někdy jsme pěkní haranti).Tak caw milí čtenáři (doufám že vás bude hodně).

-Heri-

Sobota 14.3.
V sobotu ráno po snídani, jsme vyrazili směr kopec Žurán nahoře na hoře jsme si prohlídli plastickou mapu bojiště a zahráli hru „ESOVÁ ŠTAFETA“, kdy jsme se snažili zvolit správnou vyšší kartu, abychom mohli běžet dál a pak najít tu nejvyšší - esovou. Príma byla cesta tam i zpátky – na oraništi jsme zjistili, jak těžké boty měli vojáci na bitevním poli ˘. Asi nejvíc se nám líbilo mávání na kamiony a auta na mostě nad D1. Hodně jich na nás troubilo. Oběd v přírodě chutnal dobře – na ohništi opečený chleb s toustovou pomazánkou. Po o- jsme si na hřišti u lesa pod kopcem Santon zahráli fotbal, u kapličky na přestřelku a opalovali se na sluníčku. Ještě po cestě ke klubovně se nás několik oddělilo a šlo se podívat na letiště do Tuřan. Tam nám těsně nad hlavou přistávalo a startovalo několik letadel. Po večeři (nudle s omajdou) jsme hráli hry v klubovně. Vency nám ještě před usnutím přečetla kapitolu z Pekelné třídy a Míra s Pokym zahráli a zazpívali.

-Beky-

A ještě Nikisova prezentace

Neděle 15.3.
Ráno, v neděli, jsme posnídali rohlíky s marmeládou nebo nutelou. Potom jsme si zabalili a šli jsme ven. Hráli jsme schovku ve dvojicích a hop-skok. Pak jsme jeli šalinou na hlavní nádraží. Prošli jsme se po náměstí a najedli se v mekáči. Odjezd byl 12,30 hod a za hodinku jsme už vystupovali z rychlíku ve Žďáře.