|
PRVNÍ SCHŮZKA – 5.9.2008 |
|
|
|
První týden ve škole uběhl jako voda a už tu byl pátek a s ním i schůzka! Už čtvrt hodiny před začátkem se začali trousit první nedočkavci a obdivovali novou táborovou výzdobu klubovny. Konečně je tam komplet přehled táborů! Ale to už bylo půl 4. a tak jsem všechny přivítal pár slovy na úvod a hned vysvětlil hru s kolíčky. Pak Big pronesl ještě dalších několik slov (těch už nebylo pár) ohledně dalších schůzek a akcí, a mohli jsme vyrazit. Už pár metrů od klubovny změnilo několik kolíčků svého majitele, nejvíc se jejich kradení věnoval James. Ostatní se aspoň taky trochu snažili a nebo si povídali o nejnovějších zážitcích ze školy. Tak jsme došli k Mamlasovi a odtud ještě kousek na louku, kde nám Lucysh vysvětlila záchodovou hru. Né že by se hrála na WC, ale tak nějak souvisela s ... no, posuďte sami. Rozdělili jsme se do 3 skupin a každý dostal 3 útržky toaleťáku, které představovaly životy. Na louce bylo pár kupiček s lístečky a která skupinka jich měla na konci hry nejvíc, tak vyhrála. A aby to nebylo tak jednoduché, tak nás chytal průjem (Johny s Mírou) a museli použít jeden útržek toaleťáku. Když už životy docházely, mohli jsme získat další toaleťáky chycením zácpy (mě). Tak jsme lítali po louce, občas se ozval výkřik "mám zácpu!" nebo "pomóc, průjem!" a až byli všichni pořádně vy...běhaní, tak jsme spočítali ulovené lístečky. Vyhrálo myslím družstvo Jamese, ale ruku do záchoda bych za to nedal. Potom už se nám moc běhat nechtělo, a tak jsme si zahráli hru, která na začátku vypadala jako taková klidnější. Ve trojicích jsme měli za úkol mluvit a mluvit a mluvit, pořád jen mluvit, je jedno o čem, prostě mluvit mluvit mluvit a ani na chvilku nevynechat. Cílem bylo vydržet co nejdéle. No to byla fuška, to vám řeknu! Ještě teď mě huba bolí! Po kecací hře jsme se vydali pomalu oklikou nazpátek. Ještě jsme si zahráli známou běhací hru kámen nůžky papír, netradičně holky proti klukům! Ale pořád to bylo nerozhodně a už jsme spěchali, tak jsme řekli holkám, že teda vyhrály. Ale potichu jsme si mysleli, že jsme vyhráli my, protože vždycky když už byla nějaká slečna krok od vítězství, tak jsme v souboji vyhráli a s nadšením pokračovali dál. A potom už jsme jen došli do klubovny a i když už bylo 18 hodin a rozloučili jsme se, tak se nikomu nechtělo domů. Takže kdo chtěl, tak ještě zašel do Vysočiny na kofču a teprve potom domů. Tak skončila první schůzka letošního školního roku, na které jsme se po dlouhé době zase všichni viděli a pokecali. Počasí nám přálo, nebylo totiž babí léto, ale pořádné léto jako bývá někdy v půlce prázdnin. A už se určitě všichni těšíme na příští akci, která nás čeká už tento týden v sobotu! –gog– |
