Ostrovy věčného sněhu

12. - 13.3.2010

Sněžníci: Lucysh, Yetti, Big, Pitris, Míra, Zlesi, Rosi, Poky, Beny
Puma, Kačka, Majký, Honzys, Smolda, Kubula, Šíma, Vojta, Pasťa, Soník

PÁTEK 12.3.

Sešli jsme se u zimáku. Nejdřív proběhla burza společných věcí a potom jsme se společně přesunuli k poště u Zelenky, kde skupinky dostali dopisy s mapou a instrukcemi. Měli se do 17:30 dostat na vyznačené místo na mapě (Penzion V Kapli).
Všichni první úkol splnili a tak dostali další. Provléct klíč na provázku všemi ve skupině. Komu se to povede jako prvnímu, získá dopis s instrukcemi, co dál... Do téhle chvíle nikdo nevěděl, kde budeme přebývat.

Společnými silami potom rozluštili šifru
(SPÁNEK, HRY,
SRANDA - ZÁMEK, ŠKOLA).

Ale ještě neměli vyhráno. Aby získali zámecký klíč, měli nám vedoucí sehrát divadlo. Ale ne jen tak ledajaké. Museli ho sestavit z vět (Jelikož jsem měl chudé rodiče, musel jsem získat stipendium, abych mohl studovat na vysoké škole. A další věta byla z nějaké knížky o matematice, takže tu si nepamatuju:))
Divadlo se jim opravdu povedlo (jak jinak, že?) a obdrželi zámecký klíč. Ještě museli najít dveře. Ale to všichni věděli, a tak jsem za chvilku byli v zámeckém prostoru a ubytovávali se. Všichni už měli hlad, tak jsme ještě rychle zhltli večeři a hurá na další hry.
První soutěží bylo stát na co nejměnším kousku novin. Tohle byl jeden nápad.

A tento nápad samozřejmě vyhrál! Stáli asi tak na půlce A6.
Mezi dalšími úkoly bylo např. kreslení obrázků podle předlohy pouze jednou tužkou. Ale nesměli u toho mluvit.

Dalším třeba závody magnetek. Na kartonu byla nakreslená trať a dvojice měla za úkol projet tratí co nejdříve. Ale nebylo to tak jednoduché. Ten co jel s magnetkou neviděl na trať, jelikož ležel pod ní a musel ho navigovat ten nahoře, co na ní viděl. Takže nic lehkého, ale všem se to úspěšně povedlo:)

Docela zákeřným úkolem bylo prolézt skrze A4. Mezitím nás přišla navštívit Beruš, která se hned přidala a vytvořila pruh papíru (spojený), do kterého se vešli úplně všichni. No opravdu, z jedné A4!

Další těžký úkol bylo vymyslet z obrázků rozpočitadlo...
Když se zamyslíte, tak to vymyslíte: "Ententýky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky, bez klobouku bos, narazil si nos."
Jednoduché, ne?
A posledním nelehkým úkolem bylo složit takovou pyramidu z lega. Jenže jeden byl němý a ten viděl originál. Musel to pomocí rukou a nohou předvést těm, co mluvili, a ti, co mluvili, to museli vysvětlit slepému, který skládal. Zdá se to jednoduché, ale dost jsme se u toho všichni zasmáli:)  

SOBOTA 12.3.


V 8:00 budíček!

A takhle jsme se měli na rozvičce. Pohoda, klídek a léharo:)
Potom ale přišel drsný závěr. Zezout, sundat ponožky a proběhnout se bosky kousek sněhem. Ač se to někomu nezdálo, šli jsme do toho všichni! A někteří i několikrát.
A po krásné rozcvičce jsme šli na krátkou porcházku. Ale pořád jsem soutěžili.

Prvním úkolem venku byl dračí souboj. Ze skupinek se stali draci, měli na zadku šátek a úkolem jiných draků bylo sebrat tento šátek.

A pak nastala neplánovaná bojovka. Nalézt Rosiho ztracený mobil. A tak jsme ve sněhu hledali a hledali...

Nakonec se šel Rosi ještě podívat zpátky do školy (kde mimochodem zůstal) a my jsme si postavili věže ze sněhu. A po postavení bylo za úkol zbourat sněhovými koulemi věže ostatních. Ale bylo nemožné zbořit Zlesiho a Mírovu - měli to postaveně opravdu bytelně!
Po tomto úkolu jsme šli do lesíka a mezitím, co jsme chystali hru, si děti s Rosim zahrály bojovku.
A pak už byla naše hra. Po lese byly rozmístěné lístečky s 2 symboly a písmenem, a skupinky je musely najít, zapsat do tabulky a zjistit, co přesně tam je.

Poté přesun do školy - přes mostek u Černého lesa. Někomu se dařilo přejít,...

...někomu ne, ale měl z toho srandu,...

...a někomu taky ne, ale měl hrůzu v očích a ostatní ho museli vytahovat.

No a pak jsme objevili obrovské závěje, fakt bomba. Takže jsem všichni začali pořádně řádit.

Rosiho nepovedená otočka

Zlesiho krásný skok (opravdu pod sebou nemá létající koberec!)

opravdu spoustu sněhu

...možná Kubula...

...a nakonec Zlesiho další skok

Poslední hra před obědem - která skupinka doběhne do cíle nejdříve i s různými postiženími.

Zatímco náš šéfkuchař vařil,

jiní spinkali,

a jiní si hráli...

Malí,

i ti velcí...

A Šimonek jedl svůj oběd (už se nemohl dočkat).

Ale potom už byl čas pravého oběda.

Rychlý úklid, bezruká štafeta,

házení míčku poslepu,

a venku hra s roznáškou dopisů a balíků (Smolda roznáší malý dopis).
Všechny skupinky potom za odměnu (podle pořadí bodů) dostaly penízky a hurá do cukrárny na něco dobrého! A po sladké odměně už jsme se vydali k domovu.

Ještě závěrečná domluva,

pozor -

a konec akce!
Byla to opravdu super akce! - Lucysh-