Ledový ostrov, aneb Wookiové u Vysokého

Ráno jsme se sešli u klubovny. Cílem naší cesty bylo najít pozůstatky strojů, které vyrobili Wookiové. Potom jsme se odebrali pod klubovnu, kde si někteří sjeli kopeček na bobech. Prví indicie nás poslala na Zelenou horu. Šli jsme po stezce, cesta docela ubíhala. Na Zelence si zase bobisti zabobovali a pak jsme se pustili do boje o další indicii. Žďár jsme měli jako na dlani a všichni dokázali ukázat, kde bydlí. Rychle jsme se vydali na další cestu, protože na kopci dost foukalo. Dalším cílem bylo Vysoké, kam jsme také zanedlouho došli. Obešli jsme náves a vypadli kousek za vesnici, abychom si zahráli hru. Na dece byly kanastový karty. My jsme měli po dvojicích karty nosit po postupkách a pohybovat jsme se měli na bobech (jeden jel, druhej táhl, na zpáteční cestu se prohodili). Protože by to boby nemusely přežít, tak jsme po několika kolech už jen běhali. Další indicii jsme si touto hrou vysloužili i přesto, že jsme nedonesli všechny karty. Jedna prostě přestala existovat:-). Podle pokynů jsme šli směrem na Lhotku a před lesem odbočili doprava. Tam jsme do sněhu vyšlapali velkej nápis Wookie a šli dál. Teda, ani ne tak dál, jako spíš asi 100 metrů, kde jsme pojedli a popili. Po obědě jsme šli už skoro najisto do oblasti severně od Staviště. Cestou jsme se pokusili moc nezničit lyžařskou stopu a došli jsme do cílové oblasti. Poslední indicie nás poslala ke skupince stromů. Skupinky tam byly dvě, ale jen jedna ležela přesně na určené linii. Jak jsme se přibližovali, poznávali jsme, že je to to místo. Na kraji lesíka byl pod sněhem stroj. Odkryli jsme ho, zdokumentovali a vydali se na cestu domů. Někteří se ještě pokoušeli bobovat na rovince a zanedlouho jsme dorazili do Žďáru.

-Míra-