Sraz byl u PC na nádraží, ač jsme zjistili, že už tam žádný PC není :) ale všichni trefili a my jsme se mohli vydat po stopách zběhlého
účetního a jeho knize, kterou jsme potřebovali dostat zpět!
|
Když jsme vystoupili, vydali jsme se po jeho stopách díky instrukcím, které dostával Zlesi do zabudovaného mikročipu, od hlavního štábu.
|
Nejprve jsme si zahráli drsnou hru ve sněhu, protože jsme potřebovali procvičit naše schopnosti. A věřte, že v tom sněhu, dešti a mlze
jsme se procvičili dostatečně.
|
Potřebovali jsme se konečně vymotat z civilizace a sledovat stopy účetního. Jakmile jsme byli mimo, potřebovali jsme se posilnit. Ale to se
lehko řekne... Rozdělat oheň na sněhu a v dešti, to už chce odvahu... Nějdřív byla všude jen spousta kouře...
|
... dříví jsme sušili vlastním tělem, protože v lese opravdu suché nerostlo.
|
Ale nakonec se povedlo oheň rozdělat a dokonce na něm i opéct buřty :)
|
Poté jsme si měli procvičit, jak se dokážeme maskovat v lese a ve sněhu, proto se naši zvědi vydali schovat. Naším úkolem je bylo najít a
DONÉST zpět na hlavní stanoviště. Ale nebylo to tak jednoduché, protože zvědi se kroutili, kopali a dělali vše pro to, abychom je nemohli
donést zpátky.
|
Po tomto úkolu už jsme se museli vydat na cestu, protože čas ubýval a my stále neměli účetní knihu.
|
Na dalším úseku cesty jsme si vyzkoušeli, jaké to je, když jde opilý mafián z baru a se zamotanou hlavou jsme měli doběhnout k cíli.
Někomu se to povedlo, ale někdo takové štěstí už neměl...
|
Jenže jak jsme se tak motali a motali, zbláznil se nám i mikročip, který nás kus cesty vedl špatným směrem. To znamenalo vyšplhat se zase
na kopec, který jsme před tím sešli. A to prý pro nás měl štáb i vyjetou cestu sněžným skútrem. To teda nevím kde...
|
Kopec byl opravdu náročný, tak jsme si museli dát "picí" pauzu a pak zase hurá dál po stopách.
|
No a pak jsme konečně dorazili na místo odpočinku pana účetního. Nevím, co zde dělal, možná to, co my :) jestli chcete vědět, co
jsme dělali, čtěte dál!
|
Každý měl s sebou mít igelitovou tašku, takže jsme je vytáhli z batohu a hurá jezdit!! :) První Pasťa
|
Potom odvážný Zlesi...
|
Chudák Tom pořád padal :)
|
Rosi se samozřejmě taky nebál!
|
A dále: Soník v pytli,
|
pohodář Gogo,
|
Nikis se záchvatem smíchu,
|
Karol na břiše,
|
Poky s brýlemi :), atd. atd.
|
Někteří předvedli opravdu zajímavé a kaskadérské kousky:) Ale jsme mafiáni a nikomu se nic nestalo! Jen jsme byli krásně promočení a veselí.
|
Ještě rychlá společná fotka a pak hurá za knihou. Dostali jsme echo, že už jsme opravdu blízko. Snad ji najdeme...
|
Prý má být ukryta v něčem pojízdném. Po chvilce hledání jsme ji úspěšně našli, ale... Ze dveří nedalekého baru se vynořil opravdu zlý
mafián a prý, co si to dovolujeme. Jak co si to dovolujeme? Chceme jen dostat zpátky naši účetní knihu. Mafián neposlouchal, ale po
menším úplatku si dal říct
|
a my jsme konečně získali knihu. Luciano byl opravdu vychytralý. Schovat knihu a ještě ji nechat hlídat...
|
Mafiáni za knihu dostali dolary a konečně jsme se mohli vydat domů s účetní knihou v ruce.
|
|
Zátah na účetního se nám povedl! Lucysh, Zlesi a hlavní štáb mafiánů vám všem moc děkují!
|