Tábor 2008 – Ztraceni v Kanadě

Trailer z tábora

Tábor Železné Horky 2008 – Ztraceni v Kanadě
- záběry jednoho z cestujících krátce po havárii -				Miami (Florida, USA). Zázrak. Tak by se dal nazvat návrat 56 cestujících z divočiny zpět do civilizace. Měl to být běžný let společnosti Canadian Airlines z Juneau do Miami. Záznamy z černé skříňky ale ukazují, že přibližně v 5:30 vysadily všechny čtyři motory, kvůli čemuž přestaly fungovat veškeré přístroje a letadlo se zřítilo uprostřed Kanadské divočiny. Piloti se snažili nouzově přistát, což se jim i přes nepříznivé podmínky povedlo. Skupinka lidí se v tu chvíli stala trosečníky neznámo kde. Část z nich byla v šoku a část zraněná. Po ošetření a domluvě všech pasažérů se všichni vydali na průzkum terénu. Nikdo nedoufal, že by v okolí cokoliv připomínalo civilizaci, ale k jejich překvapení se něco našlo: osada. Trosečníci zde nalezli skupinu 6 lidí, kteří zde ztroskotali před 32 lety. Po zajištění vody a potravin začali všichni trosečníci přemýšlet o návratu. Ottawské letiště zachytilo 31.července velmi slabé volání vysílané morseovkou. Proto byli okamžitě nasazeni odborníci, kteří začali pátrat po zdroji signálu. Byla určená přibližná pozice a do tohoto místa byl okamžitě vyslán tým záchranářů. Ti zde ovšem kvůli závadě na řízení též ztroskotali, ale díky funkční satelitní vysílačce mohli oznámit přesnou polohu. 9.8. se na místo dostala celá záchranná skupina a všech 56 trosečníků bylo bezpečně převezeno do Miami. Jejich zdravotní stav je velmi dobrý, pouze několik z nich bylo v mírném šoku z návratu do civilizace.
Doufám, že vás tento novinový článek dostatečně nalákal, a tak si můžeme společně připomenout skvělý tábor Ztraceni v Kanadě. Rozdělení do skupinek a jejich pokřiky: Bez skupinky: Beruš, Big, Johny, Pitris
Foxíci Yetti Foxick Freiwy Sádlo Polís Puma Dalík Terka Naty Jirka Hery Smolda Mikiska Karlík Červená je záře, máme rudé tváře! FOXÍCI!		Blešíni Rápla Zlesín Blešín Móňa Míra Beny Bajča Honzys Bára Nikiska Soník Váša Kubula Beky Baryš Šest, pět, čtyři, BLE-ŠÍ-NI!		Kolumeti eM Kolumet Gogo Katysh Misha Nikis Pepek Gufy Kačka James Belzy Fíla Hanča Nikolka Když nás milujete, není co řešit. KOLUMETI!		Roveři Jack Rover Rosi Lucysh Vency Poky Mini Kiki Terez Anež Čely Pasťa Karol Evča Raz, dva, tři, RO-VE-ŘI!
Videopříběh: Tak, jak ho Pitris s Johnym sepsali před táborem. Při jeho čtení vám určitě naskočí spousta vzpomínek! Dva mladí týpci (Pitrís+Johny) letí jako delegáti zájezdu na Floridu na dovolenou, na nádru v Juneau=ZR v poklidu nastupují na vlak, který je odváží na letiště za město. Přicházejí na letiště, kde je vítají letušky, v klidu procházejí přes letištní kontrolu, nastupují do letadla a odlétají. Po večeři se již blíží noc a cestující v letadle se chystají ke spánku. Cesta pokračuje zdárně ke svému cíli, avšak v ranních hodinách cestující probudí strašný hluk a letadlo začne prudce klesat, všichni křičí, delegáti se snaží zachovat klid, ale v tom ohromná rána a nekontrolovatelný náraz na tvrdou zem…Všude jsou zranění, ozývají se výkřiky o pomoc, trosky jsou všude kolem letadla, které se zřítilo někde uprostřed kanadského lesa… Musí se začít jednat, ošetřují se zranění, shromaždují se kufry, chystají se první obhlídky okolí… Průzkumníci nacházejí osadu. Všichni pasažéři se s vidinou pomoci přesouvají k osadě, kde ale nikoho nenacházejí, osada je opuštěná. Nacházejí pouze oltář, na kterém leží deník, ve kterém se píše, že toto místo obývají lidé, kteří zde na stejném místě také havarovali, ale před mnoha lety, dále v něm stojí, kde je pitná voda, jak rozdělat oheň, kde hledat potravu…trosečníci zřídí provizorní ošetřovnu, vytvoří obří kamenné DUHA, připraví záchranný oheň…rozhodnou se, že zůstanou přes noc, domluví se na hlídkách, protože neví co se skrývá v hustých temných lesích okolo osady… Hlídkám se zdá, že je někdo neustále ze tmy sleduje, je to velice nepříjemný pocit…ale první noc v divočině přežijí a zvládnou. Ráno se trosečníci probouzí a nestačí se divit, na těle se jim objevila divná vyrážka…někdo ji má modrou, jiný červenou ráno se čte seznam cestujících, ale 4 cestující chybí… Trosečníci si všimli, že vyrážka je rozdělila do 4 skupin, proto každá skupina vyráží po barevných stopách, kudy asi šli 4 nezvěstní. V osadě zůstávají hlídky. Skupinky po hodině pochodu neznámým terénem našli nezvěstného jak si v klidu spí pod stromem, probouzí ho a ptají se ho, co tam dělá, ale on si na nic nepamatuje…skupinky se vracejí do osady. Tam už ale někdo je…jsou to původní obyvatelé…jsou ozbrojení primitivními nástroji, vypadají, že tu jsou již dlouho…zuří, co tu děláme, kde jsme se tam vzali, co chceme, kdo nás poslal…vše jim vysvětlujeme a oni říkají, že máme podobný osud, ale že bysme měli opustit jejich osadu a najít si svoji, proto poprosíme jestli bysme tam nemohli být s nimi, že spolu budeme silnější, že máme větší šanci se zachránit, že víme jak bysme se mohli odsud dostat, že bysme se mohli společně naučit co umíme my a naopak co umí oni… Místní obyvatelé se jdou spolu domluvit a nakonec souhlasí když splníme jejich podmínky…že budeme ctít jejich pravidla, budeme poslouchat jejich náčelníka…souhlasíme a nakonec se spřátelíme. V noci nás pošlou pro hořící trosky letadla, jenže v místních lesích žije něco neuvěřitelného...nějací divní tvorové, je to pro nás neuvěřitelný zážitek… Další den nás učí co se za ta léta naučili a jak tady žijí. Pomohou nám vyrobit si oblečení, protože to naše civilní není moc praktické. Předávají nám své zkušenosti. Učí nás hru, kterou hrají, aby se pobavili. Ptáme se, kde je tu nejvyšší kopec a jestli nemají vysílačku. Řeknou nám příběh o samotářském trosečníkovi s vysílačkou. Vydáme se ho najít. Po celodenním trmácení sme dorazili na vrchol a zkoušíme zprovoznit vysílačku a zavolat si pomoc, ale bohužel je rozbitá a funguje jen jako morseovka, nazdařbůh posíláme morseovkou signál kdyby ho někdo náhodou uslyšel a trochu zklamaní odcházíme zpět do tábora. V táboře je ovšem shozený balíček se sladkostmi (každý si vyťukal, co chtěl) Pátý den našeho ztroskotání se okolo osady začnou objevovat noční tvorové, první ztracení nám vysvětlili, že se takto objevují při novu, snažíme se je chytit, třeba by nám pomohli. Bohužel jsou neuvěřitelně rychlí a dokáží se skvěle maskovat. V noci je jdeme stopovat a podařilo se nám najít jejich cestu kudy chodívají. Snaží se nám něco sdělit…také potřebují pomoc a když jim dokážeme pomoci tak nám na oplátku také pomůžou. Následující den jim hledáme součástky na jejich oltář, musíme se prodírat houštím a ostružinami, snažíme se, ale neúspěšně… Další den se mají přijít podívat na oltář, ale nejsou spokojení, protože není opravený…naštvou se, nesplnili jsme slib…vyženou nás z tábora a některé z nás zajmou…musíme přespat v lesích a nevíme co bude dál… Odpoledne jdeme na obhlídku tábora, zjišťujeme, že jsou pryč, a zajatce tam nechali… rozhodneme se, že se pro součástky vydáme znova a tentokrát je najdeme všechny! Povedlo se! Opravujeme nočním tvorům oltář a oni nám pomocí něj volají pomoc… Večer si opékáme ulovené maso, když v tom slyšíme zvuk letadla, radujeme se, ale ne nadlouho, protože vzápětí slyšíme ránu…takovou, kterou každý z nás již jednou slyšel, všem je to jasné, další havárie… Bereme potřebné věci a vyrážíme na pomoc...vidíme na stromě záchranáře jak tam visí na padáku a nadává…sundáváme ho a bereme ho do tábora…představuje se jako Čum McKvák a říká, že nezvládl zatáčku. Žijeme se záchranářem v táboře a přemýšlíme co udělat. Další den jdeme se záchranářem do okolí, záchranář nás opouští a vydává se přivolat pomoc. V poklidu přežíváme v táboře když v tom se na obloze objeví světlice…to může znamenat jediné, jsme zachráněni!!! Všichni se radují a jásají, večer uspořádáme oslavu a tancovačku. Chystáme se na příjezd záchrany, bylo to 14 dní v divočině, ale vytvořili jsme jeden silnej tým a proto jsme přežili a dokázali se zachránit…z nás ztracených se stali nerozluční přátelé a stále se scházíme a vzpomínáme na toto nečekané dobrodružství…
Táborová hymna: 1. Já tu ve svý zemi, celkem vzato, petrej život mám, a tak mám se tu dost dobře, všichni ví, myši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám ve svý zemi v starým srubu dřevěným. Právě proto mám rád tenhle život nohy v teple mít, i to jídlo tady je fakt prímový, tak jsem rád že v tý kanadský zemi můžu klidně žít ve svý zemi v starým srubu dřevěným. R: Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plížej hladový, dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný ve svý zemi v starý chajdě dřevěný. 2. Když jsem z domova tam na Západě letěl zbohatnout, zkusit, jestli potkám štěstí – kdo to ví, sotva napadlo mě tenkrát, že mě čeká tenhle kout ve svý zemi v starým srubu dřevěným. Hadry ušmudlaný celý, jako strašák vypadám, věci rozházený, bez uklízení, ale přece volnost, kterou tady na Aljašce mám, ani za dům na Západě nezměním R: Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plížej hladový, dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný ve svý zemi v starý chajdě dřevěný.				Poděkování od dětí: Na závěrečném táboráku děti vedoucím přečetly a předaly toto poděkování. Myslím, že to všechny potěšilo a zahřálo u srdíčka.
Fotoochutnávka: (než bude CD)
vybalování materiálu	před příjezdem dětí		vítáme vás na palubě!	airbus v celé své kráse	na palubě		krátce po havárii
tragické záběry zraněných	utěšování zraněných v šoku		nacházíme deník	hry proti trudomyslnosti	v osadě nejsme sami!		hodně jsme toho vytrpěli
ale mohli jsme zůstat - stmelovací oheň	bavíme se		hrajeme hry	učíme se zálesácké dovednosti	hú vodou		i v ohni
pořádáme olympiádu	běh s pochodní		olympijský oheň	ale vše bez dopingu	hra kago		pečení párků

roveři	foxíci		kolumeti	blešíni	fáborky		maskování je potřeba
hrajeme divadlo	jack rover		pohledná letuška	i rodiče se zapojí do her	kdo si neuklízí, takhle dopadá		duhový bál
zlesiho koupel	sestavujeme oltář pro ghúr		ale vyhání nás z osady	naštěstí umíme přežít v přírodě	aniž by nám zmizel z tváří úsměv		zajatci ghúr
dostáváme zprávu od záchranáře	který ale ztroskotává		pomáháme mu a on zavolá posily	jsme zachráněni!	společně v maskáčích		společně v osadnickém