Naloučany 2010

 

Poky, Honzys, Nikis, Puma, Pitris, Mini, Heri

Jsme takhle na Pitrisově akci, největší pohoda a jednoho večera nám Pitris řekl, že v tolik a tolik máme být před skautskou klubovnou ( nebo za co se to považovalo). Když jsme zjistili, kolik máme času, tak jsme značně zrychlili oblíkací tempo, poněvadž jsme měli asi 5 minut. Tak jsme se rychle oblékli, obuli ( někteří to měli blbý, ach ty kanady, viď Nikis ). Pitris čekal opřený o strom, první co nám řekl jak k nám došel Nikis, že se zezujem a půjdeme bosí. Naštěstí to byl joke. Tak jsme se vydali po krásné vesničce zvané Naloučany. Viděli jsme traktory, mosty, kanály, popelnice, prostě všechno co bejvá na vesnici. Došli jsme khřišti, na kterém jsme hráli náš spešl fotbal, ale jelikož bylo asi 10-11 hodin, tak byla tma jak v pytli. Tak jsme odbočili do prava právě k tomu zmiňovanému hřišti, tam nám Pitris vysvětlil první úkol. Měli jsme si vzít šátky a baterky, šátkama si zavázat oči a baterkama svítit na cestu, abychom viděli kam jdeme :) ( joke ), svítili jsme, aby Pitris viděl, kam jdeme, jak jsem řekl, byla tam fakt brutální tma. Měli jsme se několikrát zamotat tak, abychom byli dezorientovaní, ale abych pravdu řekl, bylo to fakt jednoduchý, z vesnice štěkal pes, to bylo za náma na 7-8 hodinách, a na 6 hodinách za náma tekla řeka, takže vklidu. Měli jsme se od jedné branky dostat co nejblíže k druhé, Tak jsme došel k brance, no spíše 2-3 metry od ní, sundal jsem si šátek, došel tam ještě přede mnou Mini a po mě Nikis, tak jsem si šel sednout na lavičku a čekat dál, potom dále přišla Puma a Heri a potom Poky, který šel trošku vedle ( asi se moc zamotal, nebo co). Potom jsme se vydali do krásného kopečka. Došli na silnici, po které jsme přišli z celodeňáku a došli na louku, která byla vedle té silnice. Tam jsme si měli zavázat nohy k sobě, jako nás 6, tak, aby 2 vprostřed šli po zpátku a ostatní rovně, tak jsme šli přes celou louku takto, došli jsme až k cíli ( stromu, který byl u takového lesíka ). Tam nám Pitris zadal další úkol, měli jsme rozdělat oheň, který bude nějakou dobu hořet, ale tento úkol nebyl zase tolik jednoduchý, les, kterej byl před náma a všude v okolí byl borovicovej, žádný pořádný chrastí, tak jsme to málem vzdali, že to se nerozhoří až Heri nás zavolal, že Nikis dostal good nápad. Tak tam jdem a tam louka brutální trávy, krásně suchý, co víc si jenom přát. Tak jsme si každej natrhali, zapálili trávu a hořeli nám krásné ohýnky. Po té, až všichni uhasili svůj oheň, tak jsme měli za úkol ho zase zamaskovat, aby ho nikdo nenašel. To se nám taky povedlo. Tak jsme pokračovali dále zpět k silinici a dolů z kopce, kterým jsme přišli. A vylezli jsme do takového kopce, na kterém jsme měli zapálit už větší oheˇm, který vydrží aspoň hoďku. Tak jsme se rozdělili na skupinky, „trávotrhači“, „kamenonosiči“, a „klackonosiči“.Poté jsme zažehnuli oheň, jak už to bývá a chvíli se jenom hřáli a koukali do plamenů, s prohozenými názory, který byl stejný a zněli nějak takto: „ To je pohoda.“ Poté nám Pitris řekl, že jsme si asi všimli, že nám přibyli kluci na noční hře a to Mini a Heri. A měli jsme rozhodnout, jestli je přibereme do Puexu, nebo ne, tak jsme dostali papírek a na něj měli napsat, ano/ne – Heri ( psáno nahoru) a ano/ne – Mini ( psáno dolů). Všech 6 hlasů ( pokud vím, Pitris nehlasoval) znělo Ano. Tak jsme je slavnostně/neslavnostně přivítali do Puexu a vysvětlili jim, co to obnáší, jak se domlouváme, jak se dostanou na Puex fórko, apod. Tak jsme jim všechno vymysleli a vydali se zpět domů, ale každý musel jít z kopce sám a jinou cestou, že se prý sejdeme u fotbalového hřiště. Až jsme se všichni opět shledali, poslední úkol byl velice jednoduchý, celou cestu nemluvit až do klubovny. Tento úkol jsme taktéž splnili zezuli se, svlékli se a utíkali spinkat!
Díky Pitris za supr akci!
-Honzys-