Sobota 22.11.2025
Kronika z akce „Poslední špekáček“
Ráno jsme se sešli na nádraží ve Žďáře nad Sázavou. Potom jsme si dali čísla od 1 do 13. Nasedli jsme do autobusu a odjeli na místo kam jezdíme s duhou už skoro každý rok v zimě. Do Sázavy.
Potom co jsme z autobusu vysedli jsme se spočítali a vydali se na cestu do lomu Štenice. Cestou jsme hráli hry.
První hra byla, že jsme si házeli míčem a než jsme hodili, museli jsme říct jméno toho, komu jsme házeli.
Cestou jsme viděli tunel, a tak jsme do něho vešli a šli kousek dovnitř. Dříve tu jezdily vlaky. Dnes už tam nejsou ani koleje. V tunelu nebylo nic kromě tmy a pavučin. Tak jsme z tunelu vyšli a pokračovali v cestě.
Na dalším místě, kde jsme zastavili jsme (my děti) dostali mapy, rozdělili se do skupin a společně ve skupinách hledali bod kde se právě nacházíme.
Podle mapy jsme došli na další zastávku, kde jsme si zahráli pakobal (pokaždé když kopneš do míče musíš se jít nabýt).
Na další zastávce v lomu Štenice byl oběd. Rozdělal se oheň (moc to nešlo, protože byl všude sníh a byla zima) a opekli jsme si oběd.
K obědu jsme si donesli cokoliv, co se dá opéct na ohni (nejlépe špekáček). V lomu byly velké rampouchy a menší děti je trhaly. Po obědě jsme si mohli my starší zkusit rozdělat svůj vlastní oheň ve sněhu. Mladší děti mohli postavit malé domečky.
Potom jsme odešli a šli jinou trasou zase na nádraží do Žďáru. Cestou jsme hráli další hry. Během akce jsme se samozřejmě pořád počítali. Do cíle (nádraží) jsme dorazili už večer. Na nádraží si nás vyzvedli rodiče a jeli jsme domů.
Mára
- Odkazy na webu:
- Jak sbalit batoh
- Stopy
- Kurz jízdní řády
- Odkazy na netu:
- Duhový zpěvník
- Jízdní řády
- Žďár nad Sázavou






















































