Vesmírné dveře, aneb noční výprava na Zelenou horu

Účastníci: Beky, Beruš, Big, Gog, Havizz, Heri, Honzys, James, Jára, Karol, Katysh, Kolby, Kubula, Lucysh, Marťan, Mates, Míra, Munzík, Muška, Naty, Nikča, Nikis, Ondris, Pasťa, Persy, Pitris, Poky, Preclík, Rajky, Šiky, Šindel, Smolda, Terka, Yetti, Žanda, Žek

Pátek 5.10.2012

5.12. 2012 to mělo všechno vypuknout. Máme se konečně dozvědět, co jsou ty již zmiňované kouzelné dveře. Sešlo se nás celkem 47. Což byl opravdu skvělý výkon. Díky tomu jsme také byli úspěšní. Našla jsem starý deník, který vyprávěl o zajímavých dveřích. Nenechalo mě to klidnou. Podle opáleného cancu papíru jsme měli hledat jakési symboly. Mapa bohužel shořela, ale já si pamatovala, kde přibližně se symboly nachází. První jsme našli docela brzy a ani jsme nemuseli plnit žádný úkol. Ale když jsme se zastavili podruhé, už to nebylo tak jednoduché, opět podle starého deníku jsme se dozvěděli, že musíme po tmě a bez mluvení sepsat všechny členy výpravy. Nejrychlejší získal symbol. Po splnění úkolu pokračujeme dál. Je už ohromná tma a skoro nic nevidíme. Po pár set metrech opět stojíme. Nyní si musíme důvěřovat. V kroužku jsme si sebou pohazovali. Symbol tentokrát získali všichni. Cesta už se nám pomalu krátila, ale to ostatní nevěděli. Bylo potřeba ukázat si, že se máme rádi, a tak jsme se každý s každým pořádně objali. Teď jsme teprve věděli, že v tom nejsme úplně sami. Na další zastávce jsme našli kvíz. Nebyl moc těžký a všichni ho zvládli. Zbyly ještě dva symboly. Stačilo se zeptat na to, co si děti po cestě zapamatovali. Věděla jsem, že už se to blíží. Poprosila jsem ostatní, aby od teď šli úplně potichu. Jinak tato cesta neměla smysl. Šli jsme jako puťky a blížili se k záhadným dveřím. Nádherně zářily, stály u nich zvláštní bytosti. Vysvětlily nám, že potřebují symboly, aby nás propustili vesmírnými dveřmi na planetu. Ale bohužel jsme jich nasbírali málo. Dovolili nám se spojit a projít alespoň záhadnou cestou, kde jsme si museli vybrat, co je pro nás v životě nejdůležitější. Než prošli všichni tou cestou, my ostatní jsme hráli hry. Když prošel poslední, dveře se opět uzavřely a my se mohli vydat zpět do svých domovů.

Katysh

ÚRYVKY Z DENÍKU

Praha, 5. října 1862

Probudilo mě divné světlo, už zase se mi o nich zdálo. To, co se mi poslední dobou děje neumím ani slovy popsat. Nemůžu to ani nahlas vyslovit. Nikdo by mi nevěřil. Můj objev je obrovský. Nejdřív jsem si myslel, že se mi to jenom zdá, ale teď už vím, že jsou skutečné. Našel jsem spis o tajných vesmírných dveřích. Pečlivě jsem svitek zkoumal a došel k závěru, že je jistě pravý. Chtěl jsem na to zapomenout a věnovat se své práci. Ale musel jsem na ně pořád myslet. Něco jakoby mě úplně ovládlo. Na co ty dveře vůbec jsou? Proč mě to tak láká? Do snu mi vstoupil muž v černém plášti. Hledej! Hledej symboly. Hledej! A pak jsem se vzbudil. Jaké symboly? A k čemu?  Musím si to nechat projít hlavou… Zkusím o tom najít něco v knihách. Ale dnes už si musím odpočinout. Začnu zase zítra.

Praha, 6. října 1862

Nemohl jsem spát, pořád na to myslím. Ničí mě, že o tom nevím víc. Ve staré knize, kterou jsem hned brzy ráno získal od staré známé věštkyně, jsem našel zvláštní  mapu. Kniha se sama rozevřela na té straně. Nikdy by mě nenapadlo, že může souviset s dřevěným zázrakem. Nějaké tečky jsou na ní vyznačeny. Něco mi říká, že to budou ty symboly. Hned zítra se vydám na cestu do neznámé obce Žďáru.

Žďár, 7. října 1862

Cesta kočárem trvala snad věčnost. Musel jsem si chvilku odpočinout. Brzy se setmělo, ale mě to od hledání neodradilo. Vydal jsem se na místo, kde ležela první tečka. Chvilku jsem hledal a vidím kříž. Hrabal jsem. Hrabal jsem, co jsem mohl. A našel jsem to. ANO! Našel! Je to symbol! Musím si ho pořádně schovat a pokračovat dál!

Žďár, 7.října 1862

Pokračoval jsem podle mapky a narazil na překážku. Na symbolu byl divný uzel. Nechápal jsem, jak něco takového mohlo vzniknout, ale nedá se nic dělat, musím se ho pokusit rozvázat… Pár hodin mi to zabralo, takový uzel jsem nikdy v životě před tím neviděl a to byl můj otec rybář. Nakonec jsem uspěl, jsem vyčerpán. Zapálím si oheň a budu se ještě chvilku kochat hvězdnou oblohou.

Žďár, 8. října 1862

Ráno bylo velice chladné a oheň už dohořel někdy v půlce noci. Vstal jsem proto velmi brzy. Stejně už jsem se zase těšil, co přinese nový den. Slunce už vycházelo a bylo krásně jasno. Kousek ode mne si hrála dvě malá koťátka, ani si nevšimla, že tam sedím. Vstal jsem, v nedalekém potoce si opláchl obličej a zahleděl se do mapy. Další tečka nebyla daleko. Po cestě jsem potkal starou babičku s dětmi. Vyprávěla jim o historii obce, a tak jsem se chvilku zaposlouchal. Poděkoval jsem ji, za zpříjemnění dne. Najednou babička zmizela a objevil se další symbol.

Žďár, 8. října 1862

Spokojeně se vydávám dále cestou, necestou. Pozoruji zdejší krajinu. Oproti mé rodné Praze je to tu opravdu krásné. Miluji přírodu. Miluji zvířata, která si jen tak poskakují kousek ode mne. Rád zavírám oči, dýchám a přemýšlím. A hlavně důvěřuji… Najednou mě něco napadlo. Budu důvěřovat větru. Budu mu věřit natolik, že si do něj lehnu a on mě podrží. Vím, že mne nenechá na holičkách. Naslouchám jeho hlasu už celé hodiny. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Pomalu padám a on?! On mne zachytil… Pomalu klesám až k zemi, vedle mé hlavy leží další symbol. Je to osud!

Žďár, 8. října 1862

Stmívá se, něco mi říká, že bych měl pokračovat dál. Už to nemůže být daleko. Cítím, že to brzy přijde. Už brzy zažiji ten dlouho očekávaný okamžik. Nemohu se dočkat. Nemyslím na nic jiného a také se bojím… Co když tohle všechno vůbec nic neznamená? Co když si ze mě někdo utahuje? To bych neunesl. Musel bych si vzít život. Jsem tím naprosto pohlcen. Cítím se být sám. Chtěl bych cítit lidské teplo. Nabízím obětí zadarmo! Prosím. A hle…

Žďár, 9. října 1862

Už se blížím, ooo ano. Stačí jen naleznout poslední symbol. Ten získám tím, že se konečně probudím. Ano, pořád spím. Ale jak se probudit z tohoto nekonečného snu? Potřeboval bych polít vodou. Divný, jsem náměsíčný? Píši vůbec tento zápis? Kdo mi dá facku? Já už nechci spát. Čeká mě zázrak! (plesk)

Katysh

< Zpět do kronik | Galerie Fotek

• Odkazy na webu:
• Jak sbalit batoh
• Stopy
• Kurz jízdní řády
• Kurz mapy

• Odkazy na netu:
• Duhový zpěvník
• Jízdní řády
• Žďár nad Sázavou
• Google